Americká vlajka

Vlajka má třináct vodorovných pruhů (sedm červených a šest bílých) a modrý kanton (o šířce sedmi pruhů), ve kterém je umístěných padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách (střídavě po pěti a šesti hvězdách). Pruhy představují třináct původních zakládajících států Unie, hvězdy současný počet států Unie. Tato podoba vlajky byla přijata dne 4. července 1960, jedná se již o 27. verzi vlajky Spojených států. Vlajka se používá v poměru stran 10:19.


Historie


První americká vlajka (Grand Union Flag)

První americká vlajka s třinácti pruhy (Grand Union Flag, Congress Flag, Continental Colours) z roku 1775 se stala národní vlajkou USA již roku 1776, tehdy ale byl v jejím kantonu ještě britský Union Jack, který vyjadřoval skutečnost, že povstalci chtěli zůstat loajální k britskému králi. Britské východoindické společnosti ale vznikla z britské obchodní vlajky, na kterou bylo přidáno šest bílých pruhů. Dne 14. června 1777 kongres rozhodnul, že v kantonu budou hvězdy, které společně s pruhy budou symbolizovat počet členů federace. Ovšem po vstupu Vermontu a Kentucky do federace se zvýšil dne 1. května 1795 počet pruhů na patnáct. Hrozilo tak, že vlajka s velkým počtem pruhů bude zvláště na moři špatně rozlišitelná, a navíc byla výroba nových vlajek značně nákladná. Proto kongres přijal roku 1818 zásadu, že počet pruhů se vrátí na třináct, zvyšovat se bude pouze počet hvězd v kantonu a to vždy na státní svátek 4. července.

Podle legendy vyložil jednotlivé prvky vlajky sám George Washington tak, že hvězdy jsou sebrané z oblohy, červená barva z Anglie a bílé pruhy představují odloučení od mateřské země.

Vlajka USA se vztyčuje ve všech amerických závislých územích spolu s vlajkou OSN a vlajkou toho daného závislého území.