Band of Brothers: Koruna Česká

Koruna česká je v současnosti (od 8. února 1993, tedy od data měnové odluky) zákonnou měnovou jednotkou České republiky (se zkratkou Kč, mezinárodně CZK), jedna setina koruny se nazývá haléř (zkratka h). Od vyhlášení samostatnosti České republiky a Slovenské republiky 1. ledna 1993 existovala na základě vzájemné dohody měnová unie, v níž byla jako měnová jednotka v obou nástupnických státech Československa nadále používána koruna československá (se zkratkou Kčs, mezinárodně CSK). Název „koruna“ byl převzat z bývalého Československa, které ho převzalo z Rakouska-Uherska – rakousko-uherská koruna zde byla zavedena v roce 1892. Československo si pak poněkud překvapivě po získání nezávislosti název měny ponechalo (uvažovalo se např. o názvech frank nebo sokol), Rakousko naopak později název měny změnilo na šilink.

V roce 2003 byla ukončena platnost mincí o hodnotě 10 a 20 h, 31. srpna 2008 byla ukončena platnost mincí o hodnotě 50 h a bankovky v hodnotě 20 Kč

Historie

Československá koruna byla ustavena zákonem č.84 z 25. února 1919 na jehož základě byly mezi 3. až 19. březnem 1919 staženy a okolkovány rakousko-uherské bankovky, které byly postupně až do července 1920 vyměňovány za nové československé státovky. Prvním penízem nového státu byla 100 korunová státovka z 15. dubna 1919. Prvními mincemi byly 20 haléř a 50 haléř s ročníkem ražby 1921 vydané v únoru 1922. První korunová mince byla do oběhu uvolněna také v roce 1922. První skutečnou bankovkou (nikoli státovkou) byla 20 koruna s datem 1. říjen 1926, ale do oběhu se dostala až v roce 1927.

14. dubna 1920 byl přijat zákon o bance cedulové, který předcházel vzniku centrální banky, která však definitivně vznikla až 21. března 1926 a svoji činnost zahájila až 1. dubna 1926. Prvním guvernérem se stal Vilém Pospíšil, který byl do té doby vrchní ředitel Městské spořitelny pražské a byl též přítelem Aloise Rašína a přední finační odborník v zemi. Národní banka byla založena jako akciová společnost se základním jměním 12 000 000 USD ve zlatě rozděleným na 120 000 akcií. Československá koruna byla tehdy napojena na zlatý standard.

Poté byly vydány bankovky I. a II. série, které se v tu dobu řadily mezi nejkrásnější oběžné bankovky na světě. Spolupracovali na nich např. Alfons Mucha, Max Švabinský, Otto Gutfreund a mnozí další významní umělci. Mezi nejznámější výtvarníky mincí patřil tehdy Otakar Španiel.

Po obsazení českých zemí německými vojsky v březnu 1939 byla zrušena Národní banka Československá a nahradila ji Národní banka pro Čechy a Moravu, která začala vydávat protektorátní koruny a začala provádět měnovou politiku podle nařízení Reichsbank z Berlína. Říšská banka určila kurz 1 Říšska marka (RM) = 10 K, což bylo záměrné podhodnocení koruny, aby mohlo Německo zemi ekonomicky vysávat. Reálný kurz byl zhruba 1 RM = 6 až 7 K. Německá okupační moc zavedla povinné odvody pro Říši a národní banka musela na tzv. Girokonto odvádět peníze pro německé hospodářství a na vedení války. Koncem války bylo na tomto kontě zhruba 58 miliard K, které představovaly značný zdroj inflace. Dále musela banka odevzdat 45,5 tuny měnového zlata deponovaného v Praze a ve Švýcarsku. Navíc pro zprostředkování plateb za německé občany byl zřízen zvláštní účet u Reichsbank, kde se peníze vyrovnávaly v kurzu stanoveném Říšskou bankou nebo nebyly vyrovnány vůbec. Tyto zásahy a finanční vyčerpávání země vedly k růstu inflace a rozmachu černého trhu. Tyto jevy musely být po válce složitě odstraňovány. Exilová československá vláda v Londýně podepsala v roce 1944 zakládající listinu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Tyto smlouvy podepsala delegace pod vedením ministra financí Ladislava Fierabenda v Bretton Woods v červenci 1944.

Po druhé světové válce byla 1. listopadu 1945 provedena měnová reforma, která řešila problém, že na území Československa kolovalo příliš mnoho platidel - kromě pěti měn (protektorátní, říšskoněmecká, slovenská, maďarská a polská) i různé vojenské poukázky. Tato reforma byla navíc spojena se znárodněním klíčových bank a podniků podle Benešových dekretů. Situace se částečně stabilizovala, ale nadále byl v zemi hospodářský chaos z důvodu znárodnění a nového postavení klíčových firem v průmyslu. Po únoru 1948 nastalo další znárodňování průmyslu.

Mince a bankovky české koruny - seřazeno podle hodnoty od nejnižší

Haléř = 1 setina Koruny

10h = 10 haléřů: průměr: 15,5 mm; síla: 1,7 mm; 0,6 g; slitina: 990 dílů hliníku, 10 dílů hořčíku, nemagnetická; hrana: kulatá, hladká; návrh: Jiří Prádler; Platnost skončila 31. 10. 2003

20h = 20 haléřů: průměr: 17 mm; síla: 1,7 mm; 0,74 g; slitina: 990 dílů hliníku, 10 dílů hořčíku, nemagnetická; hrana: kulatá – vnitřní strana okraje ve tvaru sedmihranu, vroubkovaná, 90 vroubků; návrh: Jaroslav Bejvl; Platnost skončila 31. 10. 2003

50h = 50 haléřů: průměr: 19 mm; síla: 1,7 mm; 0,9 g; slitina: 990 dílů hliníku, 10 dílů hořčíku, nemagnetická; hrana: kulatá, střídavě hladká a vroubkovaná, vždy šest plošek hladkých a šest vroubkovaných po 7 vroubcích; návrh: Vladimír Oppl; Platnost skončila 31. 8. 2008

1Kč = 1 koruna: průměr: 20 mm; síla: 1,85 mm; 3,6 g; slitina: ocel galvanicky pokovená niklem, magnetická; hrana: kulatá, vroubkovaná, 80 vroubků; návrh: Jarmila Truhlíková-Spěváková; velké hodnotové číslo nad svatováclavskou korunou

2Kč = 2 koruny: průměr: 21,5 mm; síla: 1,85 mm; 3,7 g; slitina: ocel galvanicky pokovená niklem, magnetická; hrana: jedenáctihran, zaoblená a hladká; návrh: Jarmila Truhlíková-Spěváková; velkomoravský gombík s ptačím motivem

5Kč = 5 korun: průměr: 23 mm; síla: 1,85 mm; 4,8 g; slitina: ocel galvanicky pokovená niklem, magnetická; hrana: kulatá, hladká; návrh: Jiří Harcuba; Karlův most

10Kč = 10 korun: průměr: 24,5 mm; síla: 2,55 mm; 7,62 g; slitina: ocel plátovaná a galvanicky pokovená mědí, magnetická; hrana: kulatá, vroubkovaná, 144 vroubků; návrh: Ladislav Kozák; dvě verze Brno, nebo část hodinového strojku

20Kč = 20 korun: průměr: 26 mm; síla: 2,55 mm; 8,43 g; slitina: ocel plátovaná slitinou mědi a zinku v poměru 750:250 a galvanicky pokovená slitinou mědi a zinku v poměru 720:280, magnetická; hrana: třináctihran, zaoblená a hladká; návrh: Vladimír Oppl; dvě verze sv. Václav, nebo část astrolábu

20Kč = 20 korun: bankovka. Šířka: 128 mm; výška: 64 mm; Konec platnosti 31. 8. 2008; Přemysl Otakar I.

50Kč = 50 korun: průměr: 27,5 mm, z toho střed 17 mm; síla: 2,55 mm; 9,7 g; slitina: bimetalická mince, materiál ocel, ve středu plátovaná slitinou mědi a zinku v poměru 750:250, na mezikruží plátovaná a galvanicky pokovená mědí, magnetická; hrana: kulatá, hladká; návrh: Ladislav Kozák; Praha